Demänovská jeskyň slobody je nejnavštěvovanější jeskyň na Slovensku. Nachází se v Demänovské doline. Objevená byla v roce 1921, zpřístupněna v roce 1924. Vstup do jeskyně leží v nadmořské výšce 870 m. Podzemní prostory této jeskyně vytvořila říčka Demänovka, která ní přetéká v měřící 2 km. V této délce je jeskyň současně i zpřístupněna. Demänovská jeskyň Slobody má zajímavý systém chodeb, podzemních síní a domú, bohatou krápníkovou výzdobu. V prostorech jeskyně můžete obdivovat stalagmity, stalaktity, kamenné vodopády,jeskynní organ – soustavu stalagmitů, na které když ťuknete, vydávají tóny stupnice. Chodba utrpení není širší než šířka Vašim ramen a vysoká 160 cm. Od roku 1993 je Demänovská jeskyň Slobody národní kulturní památkou a konají se uvnitř speleoklimatické pobyty hlavně pro děti.

Demänovská ledová jeskyně se nachází 2 km severně od Demänovské jeskyně Slobody, její vchod je v brale Bašta v nadmořské výšce 840 m. Jeskyň vytvořil tok říčky Demänovky. Její původní název je Dračí jeskyně. Demänovská ledová jeskyně je známá nálezem kostí jeskynního medvěda a nápisy na stěnách. Spodní část jeskyně tvoří ledové útvary, které vznikají na jar vnikáním vody ze sněhu do útrob jeskyně. Mrznoucí voda tak vytváří mohutné Ledové sloupy. Pro veřejnost je zpřístupněných 650 m jeskynního systému. Najdete tu např. sošku Budhu, kterého je možné vidět jenom zespodu.

Nachází se na jižní straně horského masivu Nízké Tatry pod vrchem Chopok. Přístupná je tak jako i Jeskyně Míru jen v průvodě speleologa. Možnost zabezpečit přehlídku jeskyně na recepci.

Nachází se cca 30 km od Liptovkého Mikuláše, na okraji obce Važec. Važecká jeskyně je dlouhá 530 m a vchod do ní je v nadmořské výšce 784 m. Chodby jeskyně vytvořili vody Bílého Váhu. Važecká jeskyně je zajímavá čistou bílou barvou stalagmitu a stalaktitu. Jejich tvar připomíná rozprávkovou krajinu. Našli se v ní kosti jeskynního medvěda.

Bystrianska jeskyně se nachází na jižní straně masivu Nízké Tatry na okraji obce Bystrá. Vytvořili ji vápencové ponorné vody říčky Bystrianky. Jeskyně se dělí na Novou a Starou jeskyň a dosahuje držku 1000 m. Dominantou jeskyně jsou říční modelace a sintrové záclony. Vstup do Staré jeskyně poznali místní obyvatelé a využívali ji jako úkryt ve 2. světové války. Zpřístupněna je od roku 1968 a využívá se na speleoterapii.

Belianska jeskyně se nachází 50 km od Liptovského Mikuláše ve východní části Belianskych Tater na uzemí Tatranského národního parku. Jeskynní výzdobu tvoří především sintrové vodopády, pagodové stalagmity a jeskynní jezírka. Bohatá je hlavně sintrová výzdoba. Vstupné části jeskyně objevili zlatokopi už ve 18. století. V současnosti je zpřístupněných 1370 m jeskyně.

Dobšinská ledová jeskyně se nachází 80 km od Liptovského Mikuláše na území Národního parku Slovenský ráj. Vápencová výzdoba bila vytvořena říčkou Hnilec. Dobšinská ledová jeskyně patří ke největším jeskyním tohoto druhu na světe. Ledovou výzdobu tvoří podlahový led, ledové vodopády, stalagmity a sloupy. Led dosahuje hrůbku 26,5 m. Dobšinská ledová jeskyně je domovem netopýre fouzatýho a netopýre Brandtovho. Dobšinská ledová byla objevená v roce 1870. V současnosti je zpřístupněných 515 m.

Harmanecká jeskyně je od Liptovského Mikuláše vzdálená 80 m, nedaleko města Banská Bystrice. Známá je výzdobou z bílého měkkého sintra. Pozornost poutají stalagmity, sintrové vodopády, záclony a sintrové jezírka. V jeskyni žije 9 druhu netopýru. Harmanecká jeskyně bila objevená v roce 1932. Dnes je zpřístupněna 1020 m jeskyně.